Po mnoho let – dalo by se říci i „po několik desítek let“ – jsme se před Vánocemi scházívali na tradiční setkání pod názvem „Zelný salát u Kyselků“. V minulém roce jsme usoudili, že termín těsně před Vánocemi většině trochu komplikuje vánoční přípravy a protože vánoční pohoda je to podstatné na tomto svátku, domluvili jsme se, že naše zeměpisné setkání posuneme až na leden. A protože i Mojmírovi, jako hostiteli, to také vyhovovalo, přivítal nás útulný prostor v hale u krbu u Kyselků 26.1.2024. Po příchodu prvních návštěvníků vzplál v krbu (po páté hodině) oheň, aby ohřál a zútulnil prostor setkání a pod péčí Viťana hřál až do pozdních nočních hodin.
Pro takováto naše setkání platí pravidlo, že každý přinese „něco pro sebe a pro kamarády“, a že si toho jsou všichni dobře vědomi, dokázal stůl přeplněný dobrotami i dobrým pitím. Tu „zelnou“ stránku zajistila tematicky jako téměř vždy Lída Kalinová hrncem výborné zelné polévky a zelňáky od Marty Pšikalové byly také skvělé. A kdo chtěl sladké či uzené, také si z nabídky dobře vybral.
Od samého začátku bylo i povídání dost a dost. Přece jen se už vídáváme míň a tak vzpomínek i novinek v řadách zeesáků bylo hojně. Tím víc, že na pozvání Lenky přišlo i pár nečekaných hostů-zeesáků, kteří přišli po delší přestávce či úplně poprvé (Jiří Pakin Pakosta, Jitka Kawka Drápalová, Ivana Kavka Švecová a další). Prostě, určitě se setkání velice vydařilo a doufejme, že radost z našich setkání přetrvá a projeví se na dalších akcích v tomto roce. První nápady a návrhy se již objevily.
Ke konci setkání ještě Pulec a Pakin vytáhli kytary a písničky z dávnějších dob završily krásný večer k plné spokojenosti všech. Jak hodnotil Mojmír: „Bylo to betálný“.
