Na vycházku se nás, i přes chladnější počasí, sešlo deset. Po delší přestávce se objevil zase i Willi Najvar. Sraz byl na konečné v Komárově, odkud nás vůdce (Jana U.)vedl po ulici Studniční ke Svratce, tam kde lávka přetíná soutok Ponávky a Svratky. Odtud jsme prošli po pěšince (mnozí poprvé v životě) na ulici Konopnou a zdolávali tak další úsek podél Ponávky. Podél jejího poměrně statného toku jsme dorazili až ke Svatopetrské a za ní až k místům, kde se její břehy ztrácely ve tmě a v areálu škrobáren. Jana popovídala o urbanistických záměrech tohoto místa (rekreační oblast s jezírkem) a obešli jsme celý areál po Dornychu a vrátili se k vodě zase u Zvonařky. Tam jsme udělali malou odbočku na půvabné místo, kde za policejní služebnou na Zvonařce stojí dva více než třistaleté platany se sochou sv. Jana. Všichni jsme byli tím místem překvapeni a potěšeni. Mojmír si vyžádal i „upomínkové foto“. Další naše pouť sledovala tok Ponávky po Čechyňské až k ulici Mlýnská, kde se Ponávka ztrácí, či spíše vynořuje z podzemí. Odtud to byl již jen kousek do hospody London Inn na Křenové, kde jsme stylově zakončili naši pouť.
