Květnová vycházka byla místo úterý ve čtvrtek. Možná to některé zmátlo a rozhodli se nepřijít. Sraz byl u autobusové zastávky Panská Lícha. Včas na srazu jsme se sešli 3, Čmolda, Marek a já. Trošku nás to překvapilo a přemýšleli jsme, jestli je sraz opravdu dnes. Za chvíli přijel Svačin. Pak Pavlína, Hela. Vyrazili jsme, tentokrát v komorní sestavě po červené značce směrem ke kapličce svatého Antonína z Padovy. Je zde vytvořena naučná stezka. Z informačních panelů jsme se dozvěděli o fauně i flóře místního lesa. Cestou jsme se zastavili u dřevěné sochy mrtvé dívky. Podle legendy se všechno nějak zamotalo a místo mrtvé dívky byl na tomto místě nalezen zavražděný záletný muž. U kapličky jsme se vyfotili pro ty, co s námi nebyli. Svačin navázal hovor se starším pánem, probrali dnešní mládež a rekonstrukci kapličky. Na místě dnešní kapličky se údajně nacházela poustevna jednoho z mnichů, z nedalekého zrušeného kartuziánského kláštera. Voda pramenící v blízké studánce má mít zázračné účinky. Viděli jsme u pramene nějakou paní s petkama, doufám, že přežila ve zdraví.
Pak jsme pokračovali až k restauraci Divoška a za ní vystoupali kozí stezkou s krásnými výhledy na Brno mezi domy. No a pak Pavlína s Markem nostalgicky zavzpomínali na pravěk, jak vypadala Lesná v době jejich dětských let. Šli jsme totiž po Brožíkové, a to byla jejich ulice.
Další zastávka byla u kostela blahoslavené Marie Restituty. Kostel zvenčí zdobí jednoduché symboly křesťanství a různých forem a fází života – například otevřená kniha, ratolest, ryba a také půllitr piva, které si prý vychutnávala i blahoslavená Marie Restituta. Ta se narodila v Husovicích a pak žila ve Vídni jako jeptiška a pracovala jako zdravotní sestra. V roce 1943 byla popravena. Kostel má kruhový tvar, betonovou věž a z dálky jako kostel teda rozhodně nevypadá. Okna mají barevná skla. Klenba mění barvu v závislosti na úhlu a intenzitě slunečního záření, někdy připomíná duhu. Bohužel dovnitř jsme se nedostali.
Pak už jsme spěchali k Černé bábě alias Na Vyhlídce. Tam už na nás čekala Sůvička a Kobo. Přišel i Šidi a Růženka. Dali jsme si vynikající tatarák a dršťkovou polívku, pivečko a pak jsme vyrazili každý do svého domova.
Zapsala a prožila Jitka Kafka