Gogova březnová na Holednou

Vycházka na rozhlednu Holedná (úterý 24. března 2026)

Očekávané zhoršení počasí ani prudké ochlazení k nám dosud nedorazily a dnes bylo slunečno s dalekou viditelností. To se nám hodilo, protože jedním z cílů dnešní vycházky byla dlouho požadovaná a očekávaná rozhledna. Zavedl nás na ni pořadatel dnešní vycházky Gogo. Dnes chyběla Lenka, která má jinak docházku velmi dobrou, zato na sraz u kohoutovické hájenky dorazil Petr Jirásek – Jirda, který ještě s námi nikdy nešel. Nejdříve jsme pod vedením Goga prošli brankou do obory a brzy nato pokořili vrchol Holedné – vlastně hned 2 vrcholy. Stály tam totiž kus od sebe 2 pyramidy vyskládané z kamenů. Neshodli jsme se, která z nich je ten pravý vrchol, ale náladu nám to neubralo.

Když jsme pak k rozhledně vyrazili přímo dolů po spádnici, kdosi se divil, že k rozhledně jdeme dolů. Jenže zdejší rozhledna stojí na nižším vrcholu nad údolím Svratky. Škarohlídi v našich řadách už od srazu sýčkovali, že než tam dojdeme, bude tma a nic neuvidíme. To se jim naštěstí splnilo jen částečně – zpočátku jsme ještě stihli pohled na okolní kopce i na město, ale o chvíli později už vynikalo hlavně umělé osvětlení ulic, světla aut (na silnici pod námi byla směrem na Bystrc trošku zácpa) a červeně označených komínů a jeřábů. Na rozhledně jsme se potkali taky s Pavlínou, která už předem oznámila, že nás potká někde cestou. Někteří změkčilí jedinci rozhlednu vynechali a čekali na nás dole.

Dál jsme šli už opravdu za tmy. Gogo vzpomínal na příhody s Šárkou Čurdovou na LE 1981 v západních Čechách. Šárka nebyla ještě moc zdatná turistka, a navíc měla párkrát smůlu – třeba šlápla na víko kanálu, to se pod ní otočilo, Šárka zahučela do otvoru a zůstala viset za batoh. Podobných příhod bylo víc. Vyprávění Gogo skončil slovy: „A my blbci, místo abychom jí pomohli, jsme se váleli smíchy po zemi!“

 Marek (Key) cestou rozšířil naše chabé znalosti o kleštění selat a vyvrátil některé zakořeněné mýty, jako že prasata nežerou nic kyselého, což proniklo do povědomí národa z knihy a filmu Černí baroni, a snesitelnou kyselost doložil uvedením hodnoty pH.

To už jsme byli v uličkách Jundrova a zakrátko jsme dorazili do hospody Na Piavě. Neměli jsme s sebou kroniku. Lenka sice vyzývala, aby někdo vyzvedl kroniku od Urbanů, ale nikdo to neučinil. Terezka tak měla více času na zápis z oslavy Ryb. Podepsali jsme se teda na papír, který byl do kroniky vylepen. Věříme, že se vycházka líbila i Jirdovi a že mezi nás zase brzy zavítá.

Záhada se Zdenou:

Aniž bychom to byli tušili, na vycházku se dnes vypravila i Zdena Navrátilová, která to pak popsala takto: „Chtěla jsem se zúčastnit, a protože jsem přijela o spoj dříve a už chodím pomalu, vydala jsem se napřed k rozhledně, ale bohužel mne nikdo nedošel. Tak dodatečně pozdrav všem účastníkům.“

Zde se naskýtá otázka: Kdo tedy vlastně chodí pomalu?!

Technické údaje – Rozhledna Holedná:

  • Typ: Ocelová vyhlídková věž na bezejmenném vrcholu na úbočí kopce Holedná (vysoká 35 m, vyhlídka ve 34,3 m). Je to nejvyšší rozhledna na území města Brna
  • Původní návrh – rozhledna dřevěná 20 m vysoká. Naštěstí někoho napadlo, že stromy rostou…
  • Únor 2020
  • Schody: 208
  • Kolem schodiště je napjato 2×16 zkřížených ocelových táhel, tvořících rotačně hyperbolickou plochu
  • Zajímavost: Konstrukce připomíná kmen dubu, je to nejvyšší rozhledna v Brně.
  • Autoři: TJ Architekti (postaveno 2020)

Zapsal Kobo