Což o to – knedlíky byly opět výstavní – holky díky!!! a ani počasí nebylo tak úplně proti, takže jsme poseděli i venku a až když déšť opravdu vybízel k vyklizení pole, schovali jsme se u Hanky v jídelně. Probralo se zase „kde co“ – od Ivanovy práce o I. expedici, až po půvaby baroka a gotiky, kde každý měl své priority. A tak ve večerních hodinách jsme se spokojeně rozešli domů.
Jen: kamarádi – možná, že byste mohli po sobě uklidit židle i sklínky od vína. Hanka nás sice uvítala ráda a obětavě, ale přece jen ………
Viťan
