Historie nejstarších pohlednic a korespondenčních lístků spadá již do 70. let 19. století. V roce 1865 generální poštmistr Heinrich von Stephan navrhl zavedení korespondenčního lístku a díky ministerskému předsedovi Emanuelu Herrmannovi, který návrh ve Vídni prosadil, mělo Rakousko v jejich rozesílání prvenství. V roce 1869 byly poslány první z nich. Německo zavedlo korespondenční lístky o rok později.
V roce 1870 vytiskl na korespondenční lístek knihkupec a tiskař Augustin Schwarz první kresbu vojáka a o pět let později vydal dvě série pohlednic, čímž rozpoutal o tento artikl obrovský zájem.
V roce 1878 byla na mezinárodní poštovní konferenci v Paříži pohlednice uznána jako úřední celina. První pohlednice měly na zadní straně adresu a na přední obrázek i místo na text. Dnes jim říkáme pohlednice s „dlouhou adresou“ nebo dopisnice. Ty se používaly až do roku 1905. Poté dostaly dnešní podobu, to znamená, že na zadní straně byla adresa i místo pro text a na přední straně obrázek.
Pohlednice však neposloužily jen k dorozumívání, ke korespondenci. Postupem času se staly významným a důležitým „záznamem času“, dokladem své doby. Pojďte se s námi podívat jak na nich bylo zachyceno Brno před 100 i více lety, jak změnilo za to století svou tvář. Zda bychom ještě dokázali poznat místa, kudy před sto lety proudil brněnský život.