Vždy tak trochu zamrzí, když se na veřejnosti setkáte s názorem, že v Brně vlastně není vůbec nic zajímavého, ani těch památek nemá nazbyt a o ostatním škoda mluvit. Tento názor však pramení z pouhopouhé neznalosti.
Mnozí Brňané totiž ani neví, že Brno má celou řadu prvenství a toho, jak se říká, co jinde nemají.
Vzpomeňme jen dnešní Mahenovo divadlo, v němž se v listopadu 1882 poprvé na světě rozzářily malé Edisonovy žárovečky a přinesly převrat v dalším technickém vybavení divadel!
Nebo první příjezd osobního vlaku dne 7. července 1839 po zcela nově vybudované Severní Ferdinandově dráze z Vídně do Brna, kdy při odpoledním návratu se Brno dostalo do všech světových učebnic železniční dopravy, neboť se nedaleko našeho města stala první a naštěstí ne příliš tragická železniční nehoda na evropském kontinentu.
Do Brna dokonce dorazil převratný vynález knihtisku dokonce rok před Prahou, protože již roku 1486 tu tiskaři Stahel a Preinlein vytiskli svou první knihu.
V Brně také vznikla ojedinělá a všemi právními historiky dodnes obdivovaná a vysoce ceněná Právní kniha města Brna, kterou v první polovině 14. století sestavil vzdělaný a zkušený notář Jan, stojící tehdy v čele městské kanceláře. Málokdo také ví, že se i nejstarší brněnská městská práva, tzv. Iura originalia civitatis Brunensis z roku 1243 stala základem všech městských práv zemí koruny české.
V Brně byla na Francouzské ulici v roce 1891 v náhodně objeveném pravěkém hrobě odkryta a nalezena doposud jediná soška z mamutoviny, která je více než 30 000 let stará a představuje přitom nikoliv ženu, ale muže!
Brno má svůj architektonický skvost v podobě vily Tugendhat z roku 1930, kterou odvážně a nenapodobitelně projektoval Ludwig Mies van Rohe.
Ale má i své výstaviště – podle znalců a odborníků jedno z nejkrásnějších na světě – jemuž diminuje stejným dílem rotunda pavilónu A z roku 1928, jako kruhová Zetka z roku 1960.
V Brně se na malé zahrádce klášterního zákoutí podařilo J.G.Mendelovi poodhalit tajemství zákonů dědičnosti a položit tím základy dnešního světového genového inženýrství.
A víte, že zdobná a něžně krásná kamélie nese jméno Brňana Josefa Jiřího Kamela, žijícího na přelomu 17. a 18. století?
A že se v Brně narodilo v našich zemích vůbec první dítě ze zkumavky a že zde začalo znovu bít nemocné operované srdce na sklonku 50.let, že má jako jediné v Evropě romské muzeum a že se zde vůbec poprvé rozzářil Vánoční strom republiky?
Myslíte, že je toho málo? Ujišťuji vás, že to zdaleka není všechno, co bychom o Brně měli znát, abychom si ho konečně dokázali vážit!
