Počasí se sice snažilo zatočit s našimi plány, ale na zeesáky si nepřijde. Po menších zmatcích jsme se sešli nad Lesnou u rozvodny a s asi půlhodinovým zpožděním se vydali v 6ti lidech baletními kroky střídavě po ledě a bahnem dolů do Obřan k Orlovně. Led a bláto změnilo naši chůzi v trošku připosr…., přezdívali jsme Zdenu na „babu ledovou“, ale do Obřan jsme se nakonec dostali. U Cacovického jezu jsme si poslechli o plánech revitalizace (od Zdeny). Jana Urbanová došla z Obřan ke splavu, kde už na ni čekali ostatní – bylo asi půl osmé. A tak další plány se už kuly v hospůdce Na hřišti nad točeným pepřovým pivem. S pokročilejší hodinou jsme přešli Svitavu (po mostě, nikoliv po ledu) do Maloměřic a zamířili spokojeně k domovům.
Hanka Štěp. Zdenu jsme překřtili na „babu ledovou“. To má za to,, kudy nás vedla.
Zdenu jsme moc neviděli, pořád zkoumala terén a křičela ze tmy „tady je míň ledu“! ..Lenka
