Poslední úterý v květnu bylo přesně to datum, kdy nám podmínky opět dovolily sejít se na naše setkání s krátkou vycházkou. Na pozvání Viťana se nás sešlo u Královopolského nádraží devět.
Po uplynutí "obvyklé čekací doby" jsme vyrazili na cestu – podešli jsme podchodem pod tratí na ulici Myslínovu a u můstku přes Ponávku jsme vyslechli pár slov o místním názvu Zarybec, kdo to byl Myslín a něco málo o architektuře zdejší bývalé dělnické kolonie. Pak jsme se už vydali po Myslínově až k první možnosti jak ji opustit a vystoupat mezi zahrádkami kolem bezejmenné studánky. I u té jsme se na chvilku zastavili, aby nás Viťan informoval o kvalitě zdejší vody a mikroskopických ruduchách Chantransia pygmaea. Pak už jsme vystoupali až k silnici směrem na Soběšice a došli jsme až k opomíjené soše svatého Josefa. I o historii této sochy padlo pár slov a tak jsme se dozvěděli, že byla postavena na paměť tragické smrti Josefa Mlaskače v roce 1888 jeho ženou Josefou.
Pak už vedla naše cesta novým sídlištěm Kociánka po ulicích Gustava Broma, Vlasty Fialové, Jarmily Kurandové a dalšími, pojmenovanými po brněnských osobnostech. I rostoucí ulici Mojmíra Kyselky jsme si ukázali. Cestou jsme zašli i k "Vile Kociánka", kterou v letech 2001 až 2004 postavili Zdeněk a Daniel Makovští. Tato betonová vila představuje rezidenční architekturu z litého betonu mimořádné hodnoty i z hlediska celé České republiky.
A pak už jen dojít po Menšíkově ulici do údolíčka Zaječího potoka a po něm dolů k Divišově kolonii, kde hned na začátku jsme poseděli na zahrádce restaurace U Antoníčka. Malý testík o osobnostech ze sídliště Kociánka byl jen předehrou k dlouhému povídání o právě překonané době, kdy jsme se nemohli scházet.
