Milý deníčku … vlastně naše kroniko a kamarádi.
Byl jsem ponouknut, abych se vyjádřil … Vycházka se mě líbila.
Sešli jsme se na několikrát. Na Klariskách v autobusu, ve Vranově na křižovatce pod kostelem a pak cestou před Útěchovem. Kdosi to spočítal, že nás bylo 12. Jako apoštolů.
Při stoupání do schodů ke kostelu jsme se pěkně rozehřáli a pak už to byla brnkačka. Po cestě hodně rozbité od dešťů, z kopečka do kopečka, ale v pohodě. Velice pěkná je stezka podél Ponávky kolem Lelekovic.
No a příchod na místo činu, na Vitouchovic zahradu … ta rozloha, ten rozhled byl pro mě překvapující.
Nejstaršímu z nás byla ponechána čest zažehnout oheň. I s chystáním dřeva. Podařilo se mu to jedinou zápalkou. Pak už nastal čas k opíkání, k tomu povídání, zpěv a něco k pití. Muzikanti výborní.
Protože jsem odcházel mezi prvními nevím co bylo dál, ale určitě se nikdo nenudil až do konce.
Čmolda
smysl dává do života
