Velkým překvapením byla vysoká účast, snad pod vlivem Kobova mravokárného ponaučení rozeslaného všem „přátelákům“. Poté, co Lenka s Viťanem odlovili na konečné jednu z oblíbených kešek, jsme se vydali směrem k Barvičové s tím, že nám Mojda zjednodušil cestu rozhodnutím, že nám pár funkcionalistických vil neukáže, protože „jsou mimo cestu“.
Za povídání jednotlivých skupinek jsme vystoupali až k t.zv. Alumnátu a alespoň zde, na Kaplanově ulici jsme mohli něco z architektury obdivovat. Poté už ná Mojmír vedl tmavými lesními cestičkami Wilsonova lesa směrem k Rosničce. Zde byla dobře k vidění alespoň vrata Jurkovičovy Vily, kde nás také dostihl Čmolda, poté co doma obstaral kocourka. Tak to aspoň tvrdil. O kousek dál jsme ještě mohl obdivovat ze zšeřené ulice funkcialistickou budovu Domova Dagmar a dál už naše kroky mířily ke kapličce sv. Václava v Žabovřeskách a zejména do blízké pizzerie, kde Mojmír objednal stůl pro 8 lidí. Ale s ohledem na to, že sem přišla později i Hanka Šráčková a pak přijeli o Hanka a Honza Štěpánkovi, zabírali jsme stále další a další židle. Ale bylo to velmi příjemné posezení.
